16.6. se spalo ve škole. No spalo… jak kdo!!! Večer začal nálezem neznámých klíčů, ze kterých se vyklubaly klíče od místní knihovny a zvacím dopisem od paní knihovnice. Kdo by se nenechal do večerní tajemné knihovny nalákat? A tak jsme po zavíračce louskali komiksy o Fifi, Pinďovi, Myšpulínovi a Bobíkovi v potemnělé knihovně. Po návratu, vyhladovělí jak vlci, jsme se vrhli na gulášek a buřtíky. Když už to vypadalo, jako že HOTOVO A ŠMYTEC, našli jsme dopis od úhlavního nepřítele Zádrhela, který uloupil ze žárlivosti z knihovny Velké komiksové knihy Čtyřlístku….a tak následovala záchranná akce. Čtyřlístek radil, čtvrťáci plnili, emoce bublaly, hlavně při zneškodnění „bomby“..no ale zadařilo se. Všechny ukradené knihy byly zachráněny, škola k radosti všech dětí nevyletěla do povětří (teď trošku lžu, o té radosti), Zádrhel byl poražen. …A pak jsme se pomalu uklidňovali a chystali do hajan. K hezkému usínání nám přišla číst maminka Honzíka, paní Horáková, z knížky Modrý poťouch. A ten kdo to nezalomil u knížky, tak začal klimbat u filmu Čtyřlístek ve službách krále (velmi tematické, Rudolfa II. jsme právě probírali), a ten komu nepomohl ani film, tak měl smůlu. Protože pak se zhaslo a BASTA. Ráno po sedmé nás probudil ostrý hvizd píšťalky pana Salače, který „vyhnal“ všechny ospalce na pořádnou rozcvičku. A to už byli probuzení všichni. A jak nám potom chutnalo. Lupínky, meloun, Vysočinka, chlebíky, rohlíky, máslíčko, marmeláda, bábovky, mafínky, šneci, ovocné špízy…mňam, mňam, mňam. Však také děkujeme všem maminkám, které nás takhle zásobily. A pak už hezky šupky balit a tradá domů (DOSPATI SE).

Tak za rok zase znovu. Ale tentokrát budeme STANOVAT. UFFFFF.

D.K.